Permakulturní zahrada v únoru

Výsevy teplomilné zeleniny, první přesazování a výsevy do pařeniště a skleníku

Za okny to stále vypadá, že příroda spí, ale pod povrchem nikdy nespí. Půdní život je aktivní i přes zimu, pod sněhem nebo vrstvou mulče. Tak jako my, schovaní za pecí už začínáme myslet na jaro a zahrádku. Touto dobou je potřeba projít a zrevidovat všechna semínka, rozhodnout se co letos chceme pěstovat, osivo objednat, koupit nebo ještě lépe sáhnout do svých zásob nasemenařených semínek z minulých let a začít vysévat. Kde sehnat semínka a jak začít s předpěstováním se dozvíte v dalším článku tady >>

STÁLE SKLÍZÍME

Stále je ještě možné mít ve skleníku i na záhonech ke sklizni některé druhy zeleniny (podobně jako v lednu). Jako například pórky, růžičkovou kapustu, kadeřávky, toskánskou kapustu, kadeřavou petrželku, pod dvojitým krytem i pekingské zelí, řapíkatý celer, mangold nebo některou listovou zeleninu. Na záhonech najdete určitě ještě kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, pastinák, černý kořen …) a topinambury, případně křen. Pod sněhem najdete i některé bylinky (saturejku, šalvěj, dobromysl, mateřídoušku a další) a stále pod sněhem najdete spoustu jedlého a zdravého „plevele“ a divokých bylinek a zeleniny. Na okenním parapetu pěstujeme mikrogreens a klíčky a rychlíme natě (např. cibule).

PŘEDPĚSTOVÁVÁME SAZENIČKY ZA OKNEM

V únoru už postupně přepichujeme v lednu zaseté semenáčky. Doma za okno můžeme stále vysévat semínka pro předpěstování sazeniček: celer, teplomilné papriky a chilli papričky a také lilky a mochyně. Od půlky měsíce můžeme také začít s rajčaty, pórkem, ranými košťálovinami (brokolice, květák, kedlubny, hlávkovou kapustou, rané zelí a kadeřávky …). Z mých zkušeností je ale dobré s košťálovinami počkat až do března a k předpěstování sazeniček je vysít rovnou do půdy ve skleníku nebo v pařeništi. Vytvoří větší kořenový systém a jsou odolnější a vzrůstnější než ty ze sadbovačů. Navíc mají začátkem jara příznivější tepotu než doma za oknem, kde bývá příliš teplo a rostlinky jsou příliš choulostivé. 

Koncem měsíce můžete také předpěstovávat raný listový salát, se semínek také bulvovou nebo naťovou cibuli pro brzkou sklizeň. Koncem měsíce je i čas na předpěstování jednoletých bylinek, které chcete pěstovat v trsech nebo truhlíčcích – například naťovou petrželku a začátkem příštího měsíce i bazalku nebo majoránku. 

Vhodný čas ne také na některé letničky, které se později v létě vysazují na okenní parapety. A také vysejte měsíční nebo lesní jahody – klíčí dlouho, tak je potřeba vysít je brzy zjara. Necháme také na světle naklíčit brambory, pokud jsme v teplejší oblasti a můžeme si dovolit vysadit brambory brzy na záhony. 

Hodilo by se vám vědět, kdy kterou zeleninu v průběhu roku vysít a vysadit? Nahlédněte do ZAHRADNÍHO KALENDÁŘE.

VYSÉVÁME NA ZÁHONY DO PAŘENIŠTĚ A SKLENÍKU

Koncem měsíce lze v teplejších oblastech vysévat rané otužilé zeleniny přímo na venkovní záhony, je ale třeba řídit se počasím – ideálně nejen teplotou vzduchu, ale i půdy, která se ohřívá pomaleji. Setí se vyplatí v případě, že je teplota půdy vyšší než 5°C. Prohřátí půdy můžeme uspíšit pomocí foliových či skleněných poklopů, pokud ji přikrývají dva až tři týdny. Jakmile roztaje sníh, rozmrzne půda a oteplí se můžete jak první na záhony vysévat bob zahradní. Čím dříve ho vysejeme, tím je menší pravděpodobnost, že ho napadnou při kvetení mšice. Na záhony můžeme pak vysévat i otužilejší bylinky jako heřmánek, kopr a petrželku kudrnku, ale pospíchat s výsevem rozhodně nemusíme. 

Do vytápěného skleníku sázíme salát, kedlubny i salátové okurky, do nevytápěného skleníku nebo teplého (kompostem vyhřívaného) pařeniště postupně vyséváme ředkvičky, karotku a další otužilou zeleninu jako rukolu, kopr, pažitku, naťovou cibulku, asijskou listovou zeleninu, otužilý polníček či šruchu zelnou. Začátkem března už můžete mít první sklizeň ředkviček.

Na konci měsíce, pokud teplota půdy je vyšší než 5 °C, můžete zkusit vysévat otužilé druhy zeleniny, zejména kořenové jako petržel a mrkev. Prohřátí půdy napomůžete přikrytí vysetých semínek bílou netkanou textilií nebo skleněným / platovým poklopem.

NA CO NEZAPOMENOUT?

Je také čas prořezávat ovocné stromy. O tom ale víc s Dominikem Grohmanem v únorovém rozhovoru o Novodobém sadaření a šetrné péči o stromy tady >>.  Začátkem února je vhodná doba k ozdravnému řezu stromů a keřů a hodí se odstranit zlámané, suché a poškozené větve. Koncem měsíce také stříháme vinnou révu. Na konci měsíce je ideální doba pro roubování meruněk, třešní a višní. U jabloní, hrušní a rybízu je zase pravý čas rouby odebrat. Pokud treláže pro popínavé rostliny potřebují opravit, je vhodné využít dobu, kdy ještě nerostou. Mladé stromy, kterým by hrozilo popraskání kůry můžeme natřít bílým přírodním latexem nebo vápenným nátěrem.

Průběžně doplňujeme krmítka pro ptáčky. Nezapomínáme také zalévat rostliny přezimující v květináčích a pokojové rostliny. Semínka klíčících rostlin nezapomínáme zalévat – drobnější rosíme rozprašovačem a větší konvičkou. Koncem měsíce můžeme také přesazovat pokojové rostliny a přezimované muškáty.

Vyrazit můžeme i do terénu. Je potřeba zkontrolovat zimní ochranu rostlin (oplocení okolo stromků i fólie a textilie u zeleniny). Když počasí dovolí, tak můžeme přehazovat kompost, případně do něj přimíchávat dřevěný popel. My také kamen vytahujeme dřevěné uhlíky a ty na jaře přidáváme na záhony. O síle biouhlu si můžete přečíst tady >> 

Nezapomeňte taky průběžně kontrolovat uskladněnou zeleninu (ve sklepě, spíži nebo v komoře). Všechny nahnilé kusy vyhoďte, aby se nekazily i ty ostatní. Sklep je také dobré pravidelně větrat, hlavně pokud je teplota nad nulou. 

Přeju Vám radost ze setí a plánování 🙂