.

_

Typy záhonů, pařenišť a skleníků


článek

Autorka článku: Ivica Štefanidesová

Typy záhonů, pařenišť a skleníků


 Základem každého záhonu je vždy kvalitní, výživná a překypřená půda, která bude „domovem“ našeho jídla dokud neskončí na talíři 😉 Abychom toho dosáhli, pojďme si přiblížit jaké máme možnosti a začneme tvary:

Ty více oku a duši ladící mají obvykle organické v přírodě se vyskytující tvary jako například ovál, ledvinka, kruh, klíčová dírka, vlnovka, spirála, případně cokoli Vás napadne a co vnímáte v přírodě jako její přirozenou součást. Mohou na sebe přirozeně navazovat, kopírovat terén či jiné prvky na zahradě. Důležité je dosáhnout na každou jejich součást a to pohodlně, abychom se o rostlinky dokázali postarat.

K moderním domům přirozeně ladí záhony spíše geometrických tvarů. V tomhle případě je nejlepší variantou obdélník, který by měl být široký přibližně 120cm a přístupný z obou stran, abychom pohodlně dosáhli na každou jeho část. Čím bude delší, tím lepšího využití plochy dosáhneme. Pěšinky po stranách by měly mít šířku 60-80 centimetrů, abychom pohodlně přejeli, případně se věděli k záhonu dostat s kolečkem, pokud je to nutné. Podle orientace záhonu vysazujeme rostliny v návaznosti na jejich výšku – ty nižší z jižní strany, výšší ze severní, vytváříme jakousi mini sluneční past.

Co se týče samotného ZAKLÁDÁNÍ ZÁHONŮ, také máme hned několik možností:

Nejklasičtější, ale zároveň nejpracnější metodou je plochu hloubkově zrýt – u těžších, či příliš upěchovaných půd, na hloubku dvou rýčů, u větších ploch proorat (jednou, více to nebude zapotřebí). Je důležité odstranit plevel a travní drny, půdu obohatit o vyzrálý kompost, velmi propustnou o dřevěné uhlí kvůli vodozádržnosti a těžkou jílovitou o písek, či perlit. Takto vytvořený záhon můžeme, ale nemusíme obroubit okrajem. V každém případě je důležité vytvořit a pořádně zamulčovat cestičky. Do takto připraveného záhonu můžeme přímo sít i sázet, nesmíme však zapomínat na mulč. Tato metoda je ale tak pracná, že bych ji vůbec nikomu nedoporučila. Většinou takto chcete zakládat záhony na těžkých půdách a tam se vyplatí spíš použít metodu vrstvení a na těžké jílovité půdě si vytvořit horní výživnou vrstvu pro pěstování (viz. metoda instantního záhonu).

Jiným typem jsou vrstvené vyvýšené záhony, které se staly téměř módou. Jejich původní význam spočívá i v možnosti využít k pěstování plochu kde se nachází nekvalitní, či dokonce zamořená půda, podmáčená půda, mají je v oblibě děti, které takto do zahrady snadněji přitáhneme, taky lidé se zdravotními handicapy, kterým umožní zahradničit naplno. Budují se na povrchu, kde je podkladem tráva, kterou můžeme, ale nemusíme překrýt kartonem. U vyšších vůbec není potřeba karton a začínáme vrstvou masivnějšího dřeva, následují větve, organický nerozložený materiál jako je kuchyňský odpad, posečená tráva, dále hnůj či kompost, které vůbec nemusí být vyzrálé a finální vrstvu tvoří zemina s vyzrálým kompostem. Ideální obruba je z přírodních materiálů jako je dřevo, kde je třeba se zaměřit na trvanlivější druhy v podobě modřínu či dubu (ano jsou finančně dost náročné), ale dobře využijeme také kulatinu z měkkého dřeva. Dřevo nenapouštíme chemií, ani vnitřek nevystýláme nopovou fólií, která v žádném případě není určena ke styku s potravinami (ty rostliny budeme jíst).

Jinou možností jsou vyvýšené nebo klasické záhony s obrubou - cihlovou (pozor, cihla, není-li šamotová, či tzv. „zvonivka“ se za pár let rozpadne), kamennou, můžeme také využít starou tašku, vlnitý plech a jiné dostupné matriály. Tyto všechny materiály mají velkou nevýhodu prorůstání plevelů okolo jednotlivých obrub!! U nižších záhonů karton rozhodně používáme (případně ej nahradíme textiliemi z přírodnin jako je jutová, lněná či konopná) a vynecháme vrstvu masivnějšího dřeva a větví. Použijeme více výživné zeminy.

Důležitým faktem, který si při vyvýšených záhonech je třeba uvědomit, je jejich prosychavost – čím vyšší, tím větší náročnost na závlahu. Také je důležité vědět, že intenzivní závlaha živiny splavuje dolů a rostlinám se tak nebude dařit, také špatně koření – budou totiž postrádat motivaci. A to platí při všech typech záhonů. Záhon rozkladem materiálů postupně sedá, bude tedy zapotřebí neustále jej doplňovat, ideálně kompostem. Materiály jako kámen a cihla (případně beton, což ale není nejlepší volba) akumulují sluneční teplo (cihla a beton i množství vody z půdy), které následně v noci uvolňují. Toto je výhodné zejména zjara, kdy se nám významně posune sezóna o pár týdnů dříve, půda je krásně přehřátá. Opačný efekt to ale má během horkého léta, kdy právě neustálé přehřívání půdu přesušuje, přehřívají se kořeny rostlin a může dojít k jejich vysychání, případně při častém zalévání k hnilobám.

Podobným, vyvýšeným typem záhonů jsou německé kopy – doslova kopy ve tvaru otočeného „U“, kde obdobně vrstvíme materiál jako ve vysokých vyvýšených záhonech, ale nemají obrubu. Jejich hlavním cílem je zvýšit pěstitelskou plochu vůči ploše terénu, kde jsou umístěna. Zvyknou být orientovány sever-jih a pokud už chcete být doslova „fajnšmekry“, vytvářejí se i v podobě položeného kužele, kde je jižní strana trošku nižší než severní a znovu nám vzniká sluneční past. Rozkladem použitého materiálu klesají.

Vyvýšené záhony (většinou ty nižší) a německé kopy se občas zvyknou zapouštět do země, kdy se odstraní travní drny a vykope cca 10-15cm hluboká jáma, kde se ukládají zejména hrubé kmeny stromů.

Skvělým typem jsou tzv. INSTANTNÍ ZÁHONY, které já nazývám záhony pro líné ale je třeba zdůraznit, že i trpělivé, neboť z nich nebude hned plnohodnotný záhon. Fungují tak, že se zakryje půda s porostem kartonem, či jinou přírodní textilií (ne, ty černé netkané nepoužíváme, nechtějte vědět co všechno jsou schopny do půdy uvolnit, navíc mají velmi krátkou životnost a velmi špatně se následně odstraňují, v půdě jejich zbytky přetrvají roky). Na tuto vrstvu ukládáme nerozložený organický materiál, přidáme vrstvu kompostu, ideálně takového, který prošel tepelným rozkladem a tudíž neobsahuje potenciálně klíčící semena a zamulčujeme pořádně silnou vrstvou. V prvním roce takto můžeme sázet například brambory, či některé již předpěstované sazenice. Pokud ale patříte k těm trpělivějším, dejte mu čas a počkejte si rok než se organické vrstvy trošku rozloží a úplně se rozloží i podklad. Dokonce vytrvalých plevelů se lze takto velmi efektivně zbavit (jiný způsob – a ten nyní testuji u sebe doma, je zakrýt je např. plechovkou, či jinou nádobou bez přístupu světla na 3 měsíce, následně nechat vyrůst, znovu zakrýt a takto to střídat celou sezónu Po roce by měly být pryč, uvidíme, dám vědět 😉 ) Je možné, že trpělivost není Vaší silnou stránkou a tedy na základní vrstvu textilie, či kartonu nasypeme přímo pořádně silnou vrstvu rozloženého kompostu a do toho můžeme sázet již přímo, dokonce sít. Zde bych doporučila i menší dočasnou dřevěnou obrubu, než si to spolu sedne, aby déšť nesplavoval vrstvy do stran. Mulč je samozřejmostí. Víc o založení a pěstování v něm najdete ve videolekci tady >> 

A to nejlepší nakonec - KOMPOSTOVÉ ZÁHONY podle zkušeného zahradníka Charlese Dowdinga. Jde v podstatě o stejný princip zakládání záhonu jako u instatního záhonu, ale na karton navrstvíte jen a pouze kompost. Mezi záhony se položí prkna, která tvoří dočasnou obrubu. do cestiček se nasype štěpka a až jsou záhony uležené (cca za několik měsíců) můžeme dřevěné obruby vytáhnout. Nedrží se okolo nich slimáci, ale i přesto máte jasně rozčleněné prostory pro pěstování i pro cestičku.  Víc o založení najdete ve videolekci tady >> 

SKLENÍKY A PAŘENIŠTĚ

Pokud se bavíme o typech, neměla bych vynechat ani skleníky a pařeniště. Je to výborná věc na prodloužení sezóny a ve vyšších nadmořských výškách nám umožní pěstovat například rajčata, melouny či lilky, které by jinak velký úspěch neměly.

 

Skleníky a fóliovníky mají různé tvary a fakticky nezáleží na tom, jak vypadají – je to o vkusu a možnostech každého z nás. Na čem ale záleží, je jejich umístění a použitém materiálu - sklo, popřípadě použitá fólie. Mně se osvědčil skleník, který je v mírném stínu listnatých stromů. Během studené sezóny, kdy tady mám zimní či brzy-jarní zeleninu na stromech nejsou listy a tedy je přístup světla intenzivní. Naopak, během léta, kdy slunce pálí, ho jemně odstíní a nedochází k přehřátí. Třeba upozornit, že je velmi důležité samotné větrání, jeho zanedbáním dochází k plísním a hnilobám na rostlinách, ale i v půdě. Důležitý je také typ skla. Ono totiž mnohá skla už mají různé UV filtry, které rostlinám neprospívají, dejte si na to pozor, stejné je to i u plexiskel, či polykarbonátů, dokonce u některých fólií.

Pokud chceme být důslední i udržitelně efektivní, je ideální mít skleník opřený o dům z jižní strany, jinou alternativou je opřít ho o kurník a během zimního období ho nechat slepičkám vyhnojit v té části, kde zrovna nemáme zeleninu. Máme-li dostatečně velký skleník – a to myslím opravdu velký, je fajn umístit sem přímo celý slepičí kurník, který ho dokáže jemně zahřát.

Pařeniště či přenosné tunely umí skleník či fóliovník nahradit, zejména při předpěstování sazenic, či pěstování zimní zeleniny jsou skvělé. Můj tip pro ty, kteří nemají zahrádku s domem, ale bydlí v bytě s balkonem. Použijte plastové úložné boxy do domácnosti. Sem naskládejte sadbovače, květináče či kelímky s rostlinkami a můžete je navrstvit na sebe několik od výšky. Efektivně využijete plochu a máte je pod kontrolou v době, kdy potřebují nejvíce péče a Vy nemáte možnost denně chodit na zahradu.

Na závěr přeci ještě jeden tip pro ty, kteří mají větší pozemky, případně zahradničí profesionálně. Zkuste mrknout na oceňované agrokruhy od p.Šlinského. Je to skutečně efektivní způsob a velmi jemný a šetrný k půdě – vždyť o tu přece jde, bez ní bychom daleko nezašli.

Podívejte se také na videolekci o tom, jak zakládat záhony zde >>  nebo se přidejte do Klubu regenerativního zahradničení, zjistěte víc a nebuďte na pěstování sami...

MOJE RAJSKÁ ZAHRADA

10 MĚSÍČNÍ ONLINE PROGRAM                        PRŮVODCE ÚSPĚŠNÝM ZAHRADNIČENÍM        

*** NOVINKA ***

Od února do listopadu 2024 Vás provedu krok za krokem celým zahradním rokemspolečně vytvoříme Vaši vysněnou rajskou zahradu, kde si vypěstujete vše co máte rádi.

Začněte s jednoduchým pěstováním bez rytí, bez zbytečného pletí a zalévání. Naučte se, jak kombinovat zeleninu v záhonech a vše naplánovat, abyste mohli sklízet svou čerstvou zeleninu celý rok

Přidáte se?

ZJISITIT VÍC O KURZU

Pomůcky pro pěstování

(pro studenty kurzu Moje rajská zahrada ke stažení ZDARMA v sekci Bonusy)

TABULKA KOMBINOVÁNÍ ROSTLIN
Přehled 28 nejpěstovanějších druhů zeleniny a některých bylinek. Usnadní vám rozhodování při sázení a plánování záhonů.

Naučíte se kombinovat rostliny na záhonech, aby byly krásné a zároveň funkční. Je to jednoduché, jen stačí znát vhodné kombinace zeleniny a bylinek.
ZELENINOVÉ PIŠKVORKY
ANEB DOBŘÍ A ŠPATNÍ SOUSEDÉ NA ZÁHONĚ

Vůbec nejkomplexnější tabulka kombinování zeleniny, bylinek a ovoce. Přehled vzájemných kombinací více než 75 druhů, která Vám usnadní plánování i výsadbu smíšených záhonů.