Co jsou instantní záhony a jak je založit ?

Autor: Katka Špačková a Iva Štefanidesová

Už jste někdy slyšeli o INSTANTNÍCH ZÁHONECH, které se zakládají BEZ RYTÍ?

My když zakládali první záhony, tak jsme je vždycky ryli. Ryli jsme i na podzim po každé sklizni. Bylo to hrozně moc práce a zabralo to spoustu času. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jak je možné, že v přírodě taky nikdo neryje a třeba stromy hned kousek od našich záhonů rostou do výšky několika metrů a nikdo je taky nehnojí a neryje pod nimi – a přece plodí. Přece nebudu rýt, kvůli tomu, abych vypěstovala hlávku salátu. Pořád mi to vrtalo hlavou, až mi to po dlouhém hledání informací došlo.

Když jsem pozorovala, jak to JEDNODUŠE funguje v přírodě, tak mě to docela ohromilo. Každý podzim příroda prostě VRSTVÍ materiál nahoru – a to je celé. V tom je ten celý vtip. Tráva se ohne, nadzemní části se rozloží, přes zimu pod zemí přežijí kořeny a semena a příští rok z nich vyroste další organická hmota, která zase slouží jako „hnojící vrstva“. Stromy to vychytaly trochu víc, ty prostě shazují listy do vzdálenosti ve které mají pod zemí svoje kořeny. Jejich vlastní listy jim slouží jako hnojivo pro další rok.

Co když tyhle stejné principy použijeme na zahrádce, abychom pěstovali stejně jednoduše jako v přírodě? Šlo by to? Zkusili jsme to a šlo. Přestali jsme rýt naše záhony a začali jsme jen vrstvit. Kompost nebo různý organický materiál (to co bychom dali na kompost) a ten jsme zakryli mulčem nebo kompostem. Na záhonech jsme tak vytvořili výživnou vrstvu půdy, ve které se dá pěstovat i bez rytí.

Nejde tedy jen o to, přestat rýt, ale doplnit do půdy to, co jsme si z ní vzali – takže organickou hmotu a živiny. A jak? Každý podzim nebo po sklizni, až jsou záhony bez zeleniny na ně přidáme vrstvu kompostu (hnůj, který jsme obvykle zarývali, jsme začali dávat do kompostu). Protože – a to je nejdůležitější – tím nakrmíme půdu, ne zeleninu. Ta je vlastně jen vedlejším produktem. Protože jsme pochopili, že pokud se dobře staráme o půdu, tak zelenina roste parádně, je zdravá, šťavnatá (vždycky když ji sklízím, tak z ní teče voda) a škůdci na ni až tak moc nejdou, jako když rostla neustále oslabená v našich vyprahlých záhoncích. Nekrmíme tak jen zeleniny na záhonech, ale hlavně půdu v záhonech.

Dokonce jsem pátrala dál a zjistila, že tyhle záhony, kde se vrství se už dávno používají všude po světe. Najdete je pod názvem permakulturní záhony, vrstvené záhony, záhony bez rytí, no dig garden beds, lasagna beds a zahradníci po celém světě si je chválí. No a vlastně my taky. Říkala jsem si, že kdybyste měl někdo zájem, ráda se s vámi o ně podělím.

PROČ ZROVNA ZÁHONY BEZ RYTÍ?

Chápu, že to zní divně… rytí je běžné, jen spousta lidí neví, že se tím půda vlastně postupně degraduje. V půdě žijí mikroorganismy, které jsou zásadní pro úrodnost půdy. Žijí v různých hloubkách půdy (některé blíž k povrchu a mají rádi více vzduchu, některé žijí hlouběji v prostředí s menším množstvím vzduchu). Obracením půdy se všechno pomíchá a spousta z nich hyne. Pokud nejsou zásahy do půdy časté, tak to tolik nevadí, ale jestliže ryjeme každý rok, je potřeba do půdy přidávat více hnojiva, aby byla půda úrodná. To nás stojí spoustu zbytečné práce, energie a času. Když se půda nechá tak jak je, tak ji provzdušňují a kypří právě třeba žížaly a další život v ní. Nahoru pak přidáváme mulč (kompost na zeleninové záhony nebo třeba štěpku nebo listovku na okrasné záhony), stejně jako se to děje v lese každý rok na podzim. Navíc, pokud neryjeme, rostliny v půdě se mohou připojit k tzv. „půdnímu internetu“ neboli k půdnímu houbovému myceliu, který funguje jako síť pod povrchem půdy a přenáší vodu a živiny mezi rostlinami na kilometry daleko, rostliny jsou tak odolnější.

OBNOVENÍ STÁVAJÍCÍCH RYTÝCH ZÁHONŮ VRSTVENÍM

Pomocí metody instantního záhonu je dokonce možné obnovit a vyživit původní ryté záhony. Pokud je půda chudá a vyprahlá a nic moc na nich neroste, můžete na povrch navrstvit buď jen vrstvu kompostu nebo použít metodu instantního vrstveného záhonu (viz níže v textu) a na záhony navrstvit různý organický materiál a jako horní vrstvu použít silnou vrstvu mulče (slámy, sena a nebo opravdu velkou vrstvu kompostu, abyste přikryli veškerý organický materiál).

Pokud už máte nějaké klasické ryté záhony a chtěli byste přejít na zahradničení bez rytí nebo si instantní záhony zkusit, tak stačí ryté záhony přestat rýt a přidávat každý podzim cca 10-15cm kompostu – případně zelené hnojení a mulč (pokud byste neměli dost kompostu). Zelené hnojení je dokonce možné na podzim nechat přemrznout a přes zimu na záhonu rozložit, případně ho pokosit a nechat na záhonu ležet nebo pokosenou hmotu přidat do kompostu. Pro výživnější kompost můžete kompostovat i hnůj. Vrstva kompostu se dává každý podzim, případně jaro nebo před osazením a osetím záhonu během roku, a to jen nahoru na povrch záhonu. Organické zbytky je lepší dávat už jen do kompostu – a ten pak přidávat na záhon (na záhonech nebudete mít problém se slimáky a hlodavci). Pokud ale dost kompostu nemáte, zkuste na původním záhoně navrstvit instantní vrstvený záhon – ale bez kartonu (záhon ovšem předtím musí být odplevelený). Organický materiál se na záhoně rozloží a záhon vyživí. Za čas se celá vrstva rozpadne a záhon bude pak zase vypadat jako ten původní – pak už stačí další roky přidávat jen kompost. Jinak když si stáhnete některý z návodů, tak Vám do emailu přijdou i podrobnější informace k jeho založení. Lepší je založit záhon na jaře než na podzim, aby Vám pak na jaře neprorostl plevel vrstvou (přes zimu) promoklého kartonu. Návod na vrstvený záhon najdete tady a návod na kompostový záhon tady (pak stačí sledovat svou emailovou schránku).

2 DRUHY INSTANTNÍCH ZÁHONŮ – KOMPOSTOVÝ A VRSTVENÝ

Připravila jsem návod na instantní záhony ve dvou verzích. První je INSTANTNÍ KOMPOSTOVÝ ZÁHON, který založíte rychle, pokud MÁTE dostatek kompostu (nebo víte, kde ho sehnat). Druhá instantního záhonu je INSTANTNÍ VRSTVENÝ ZÁHON, ten založte pokud nemáte dost kompostu, ale za to máte různý organický materiál jako trávu, slámu, hnůj, štěpku, atd.

INSTANTNÍM VRSTVENÝM ZÁHONŮM někteří říkají „záhony pro líné“, ale jsou to spíše „záhony pro trpělivé“, protože z nich hned po založení nebude plnohodnotný záhon. Fungují tak, že se zakryje půda s porostem (posekaná tráva) kartonem, či jinou přírodní textilií (ne, ty černé netkané). Na tuto vrstvu vrstvíme nerozložený organický materiál, přidáme vrstvu kompostu, ideálně takového, který prošel tepelným rozkladem a tudíž neobsahuje potenciálně klíčící semena a zamulčujeme pořádně silnou vrstvou tohoto kompostu. V prvním roce takto můžeme sázet například brambory, či některé již předpěstované sazenice (cukety, dýně, košťáloviny).

Pokud ale patříte k těm trpělivějším, dejte mu čas a počkejte si rok než se organické vrstvy trošku rozloží a úplně se rozloží i podklad. Dokonce vytrvalých plevelů se lze takto velmi efektivně zbavit, pokud použijete víc vrstev kartonu. Ten je rozložitelný a nezávadný, lepí se lepidly na bázi škrobu a žížaly si s ním za čas hravě poradí. Karton slouží hlavně jako vrstva, která brání slunci, aby probudilo semínka pod povrchem půdy.

Je možné, že trpělivost není Vaší silnou stránkou založte si tzv. INSTANTNÍ KOMPOSTOVÉ ZÁHONY podle zkušeného zahradníka Charlese Dowdinga. Jednoduše tak, že na základní vrstvu kartonu (případně přírodní rozložitelné textilie (např. jutové) pokud nechcete použít karton) nasypeme přímo pořádně silnou vrstvu rozloženého kompostu a do toho můžeme sázet již přímo, dokonce sít.

U těchto záhonů bych doporučila na jejich okrajích nechat přesah cca 2-3 vrstev kartonu a na ně položit na plocho i menší dočasnou dřevěnou obrubu, než si to spolu sedne, aby déšť nesplavoval vrstvy do stran. Pokud zakládáte víc záhonů najednou, mezi záhony a cestičky se zanoří do půdy prkna, která tvoří dočasnou obrubu. Do cestiček se nasype štěpka (nebo necháme trávník) a až jsou záhony uleželé (cca za několik měsíců) můžeme dřevěné obruby vytáhnout. Nedrží se okolo nich slimáci, ale i přesto máte jasně rozčleněné prostory pro pěstování i pro cestičku. 

INSTANTNÍ ZÁHONY BEZ KARTONU

V obou případech je možné karton vynechat, ale slouží jako vrstva proti prorůstání plevelů. Zbavit se plevelů na místě, kde chcete záhon zakládat můžete i tak, že na místo dočasně plošně zakryjete (fólií, deskou, prostě čímkoliv, aby na místo nesvítilo slunce a rostlinky plevelů vyhnily a přestaly růst. Po cca půl roce až roce je možné místo zase odkrýt a záhon založit klidně i bez kartonu. Karton se používá jen při zakládání záhonů a pak už se do záhonů znovu nedává a opravdu se nemusíte bát, že byste si do záhonů dávali cokoliv toxického. Jde o celulózu lepenou škrobem.

KDY ZÁHONY ZALOŽIT

Tyto záhony můžete zakládat kdykoliv během roku. Při zakládání v na podzim a v zimě bych raději dala 2-3 vrstvy kartonu, kvůli tomu, aby se přes zimu nerozložily a neprorostl plevel. Ideální doba na založení je ale jaro nebo časné léto.

Když zakládáte na podzim, kdy máte pochopitelně nejvíc materiálu (jako listí, zbytky zeleně ze zahrady a další materiál), tak je potřeba dát těch kartonů dost (třeba i dvě až tři vrstvy, aby se přes zimu nerozložili a nerostl vám skrz na jaře plevel (třeba bršlice). Samozřejmě je rozdíl, pokud touto metodou obnovujete stávající záhon bez plevele nebo zakládáte záhon na zapleveleném dlouho neudržovaném místě. Všechny vrstvy je dobré navrstvit na karton.

ROZMĚRY ZÁHONŮ

Ideální šířka záhonu je cca 1,5m, ale může být i užší – šířka se odvíjí od toho, jak máte dlouhé ruce. Nejlepší je, když z obou stran dosáhnete pohodlně doprostřed. Délka je na vás a na velikosti pozemku. Jinak cestičky mezi záhony bývají nejméně 60-80cm široké. Mezí bloky záhonů klidně i širší, abyste pohodlně projela s kolečkem.

SÁZENÍ DO INSTANTNÍCH ZÁHONŮ

Na jaře můžete do záhonu rovnou sázet. V prvním roce, kdy se instantní záhon zakládá, tak se do něj sází jen sazenice (cukety, dýně, rajčata…), do kompostového záhonů můžete sázet hned dokonce i drobnější sazeničky (saláty, kedlubny, bylinky….) a také větší semínka (hrášek, špenát…). Hmota na záhonu se pak cca za rok rozloží a už máte pak klasický záhon, který buď můžete rýt nebo nemusíte. V druhém případně třetím roce pak můžete v záhonu pěstovat cokoliv, klidně i kořenovou zeleninu s hlubokými kořeny.

A pokud chcete zkusit hned při zakládání záhonu na jaře pěstovat brambory, je dobré na místech kde budou růst odhrnout mulč až na karton, vyříznout do kartonu díry a ke každé bramboře přidat hrst kompostu nebo hlíny. Pokud záhon právě zakládáte, veškerou organickou hmotu dejte nahoru na brambory a všechno přikryjte mulčem.

Jak sázet do instantního záhonu popisuji víc v tomto videu.

ÚDRŽBA A ZAZIMOVÁNÍ INSTANTNÍCH ZÁHONŮ

pokud jste založili instantní záhon např. na jaře nebo během léta, možná Vás teď napadá otázka, JAK TEDA INSTANTNÍ ZÁHONY ZAZIMOVAT BEZ RYTÍ?

Od založení až do podzimu jsou horní vrstvy instantního záhonu v procesu rozkladu. Určitě z nich před zimou nic neodebírejte, zvlášť ne vrchní vrstvy mulče. Vrstvu horního mulče (pokud jste zakládali instantní vrstvený záhon ne ten kompostový) – ať už je mulč štěpka, sláma nebo třeba seno můžete nechat na záhoně dokud se nerozloží.

Případně pokud by Vám někde prorůstal plevel, tak je fajn klidně ještě vrstvu mulče nebo kompostu po vypletí nahoru na záhon přidat (jestli jde o úporný plevel, tak raději na místa kde prorůstá přidejte AŽ NA JAŘE ještě vrstvu kartonu a kompostu nebo mulče. Karton přes zimu změkne a pokud byste ho do záhonu dávali na podzim, tak na jaře opět plevelem proroste.

Nejlepší ale je, když na podzim záhon necháte tak jak je a na jaře před osázením přidáte cca 5-10 cm vrstvu kompostu nahoru. Štěpka i karton se přes zimu rozloží a instantní záhon už bude na jaře v druhém roce od založení vypadat jako docela obvyklý rytý záhon. Pak už stačí vždycky jen před osazením (nebo po sklizni) případně každý podzim přidat další vrstvu kompostu. Půda je ze začátku hladovější, takže v prvním roce vrstva 10-15 cm kompostu zmizí během pár měsíců, v dalších letech stačí přidávat méně. Vrstvou kompostu tak nahradíte živiny, které si při pěstování z půdy zelenina vytáhla.

Instantní záhon je opravdu instantní proto, že je připravený hned k použití – podle návodu stačí jednotlivé vrstvy navrstvit na sebe a nechat ležet. Pak už s nimi nic neděláte – nijak se nepřehazuje, jen se nechá rozložit na místě – časem se jen nahoru přidává buď slabá vrstva mulče nebo kompostu (to nahradí veškeré chemické hnojení a do půdy tak přidáváte organickou hmotu). Jde hlavně o to, že je to jednoduchý způsob jakým můžete založit nový záhon. Pochopitelně se záhon v čase mění a vrstvy se rozkládají a za rok až dva z něj máte klasický záhon, jak jste zvyklí. Jen jste ho založili bez rytí a možná už ho ani nikdy rýt nebudete (to je na vás). Záhony se tedy udržují tak, že po každé sklizni nebo jednou až dvakrát ročně (na podzim a na jaře) na ně přidáte vrstvu cca 5-10 cm kompostu. Navrstvením vrstvy kompostu na záhon – bez zarytí záhon obnovíte, vyživíte a zelenina zase krásně roste.  Tak teda ať roste :-).

INSTANTNÍ ZÁHON ZADRŽÍ VÍC VODY A NEMUSÍTE TOLIK ZALÉVAT

Do instantního záhonu můžete sázet hned první rok. Samozřejmě je potřeba trpělivost, protože každým rokem bude půda úrodnější a lepší. Bude také zadržovat víc vody díky tomu, že se (rozkladem horní vrstvy mulče) časem zvyšuje podíl organické hmoty v půdě. Právě organická hmota na sebe navazuje vodu a není potřeba tolik zalévat. Pokud chcete zalévat méně, je potřeba mít:

1) v půdě dostatek organické hmoty (to poznáte podle toho, že je půda tmavá a voní jako v lese)

2) mulčujte, aby povrch půdy nevysychal (v zeleninových záhonech stačí mulčovat kompostem)

3) můžete do půdy přidat drcené uhlíky dřevěného uhlí – ty na sebe skvěle vážou nejen vodu, ale slouží i jako úkryt pro prospěšné mikroorganismy, které zvyšují úrodnost půdy. A provzdušnění půdy za vás obstarají žížaly.

PUSŤME SE DO TOHO

My jsme si to ověřili na naší zahradě a záhony velké i malé bych už jinak nezakládala. Samozřejmě to co píšu jsou jen doporučení, a to jak budete o svoje záhony pečovat je na vás.

Pokud se vám instantní záhony líbí, doporučuji stáhnout si návod, který vám přijde emailem a k němu obdržíte podrobnější informace a přesný postup.

NÁVODY KE STAŽENÍ ZDARMA TADY:

MÁM DOSTATEK KOMPOSTU nebo vím kde ho sehnat:

NEMÁM DOSTATEK KOMPOSTU, ale mám hodně organické hmoty:

Krásný den a radost z pěstování!

Ohodnotit