Co je REGENERATIVNÍ ZAHRADNIČENÍ?

Poslední dobou slýchám čím dál častěji, že na zahrádkách nic moc neroste, škůdci napadají rostliny čím dál častěji, a že je potřeba víc hnojit, „chránit“ zeleninu, ovocné stromy a keře chemickými postřiky proti škůdcům, virovým, bakteriálním a houbovým chorobám a že zelenina není co bývala. Je malá, suchá a nechutná moc dobře. Půda je suchá a vyprahlá, je potřeba neustále zalévat a plít. A všechna práce na zahradě je pak spíš pro zlost, než pro radost. Pokud to tak máte i u vás na zahradě, tak to svědčí o tom, že vaše zahrada nejspíš chřadne a potřebovala by uzdravit a zregenerovat.

Bill Mollison, jeden ze zakladatelů permakulturního hnutí řekl: „Všechny problémy světa můžeme vyřešit v zahradě.“ a já s ním souhlasím. Pokud pečujeme o zahradu dobře, tak rozhodně ano. A v tomto ohledu, můžete změnit svět k lepšímu i vy, věřím tomu, že to zvládnete, jen je potřeba vědět jak.

Zásadní je vždy SPRÁVNÉ PROSTŘEDÍ. Pokud zahrada chřadne, nejspíš v ní správné podmínky a dobré prostředí nemáme. Proto je potřeba něco změnit – začít se o ni starat jinak, protože pokud děláme věci stejně, nic se nezmění.

A jak teda to správné prostředí v zahradě vytvořit? ZAHRADNIČTE REGENERATIVNĚ – tím můžete svou zahradu naprosto TRANSFORMOVAT a zlepšit prostředí ve kterém vaše rostlinky rostou. Zásadní je vylepšit půdu a dobře o ni pečovat, protože jen ze zdravé půdy porostou zdravé rostliny, které nebudete muset neustále hnojit, plít, zalévat…

Regenerativní zahradničení vychází z regenerativního zemědělství. Snaží se respektovat přírodu, pozorovat a porozumět tomu jak funguje a využít poznatků při pěstování a péči o zahradu. Jde o holistický management krajiny, který vylepšuje kvalitu půdy, zlepšuje hospodaření s vodou, zaměřuje se na kvalitnější a výživnější výpěstky, biodiverzitu místa a efektivnější a produktivnější hospodaření na pozemku. Jednoduše řečeno pozemky nevyužíváme, ale vylepšujeme a transformujeme. Regenerativní zahradničení dokonce přispívá k odvrácení klimatické změny, protože buduje půdu. Nejde teda jen o eko-bio přístup, ale o mnohem víc.

A co všechno s regenerativním zahradničením dokážete?

• Nemusíte používat žádné chemické látky (herbicidy, pesticidy ani fungicidy) a dokonce ani umělá hnojiva.
• Pokud zahradničíte správně, není potřeba tolik plít.
• Nemusíte tolik zalévat, protože půda dokáže zadržet mnohem více vody.
• Půda je odolnější před přívalovými dešti, protože umí zasáknout vodu mnohonásobně rychleji.
• Vypěstované potraviny jsou kvalitnější – obsahují víc živin, minerálů, vitamínů, vody a jsou chutnější.
• Pomůžete krajině zvýšit biodiverzitu.
• Půda bude odolnější proti erozi.
• Protože dobře vyživujte půdu, můžete pěstovat a sklízet i přes zimu, kdy většina zahrad odpočívá.

5 PRINCIPŮ REGENERATIVNÍHO ZAHRADNIČENÍ

1) PŮDU NARUŠUJ MINIMÁLNĚ

2) ZAKRÝVEJ POVRCH PŮDY

3) PĚSTUJ BIODIVERZITU

4) CHEMII POUŽÍVEJ CO NEJMÉNĚ NEBO VŮBEC

5) ZAHRADNIČ VE SVÉM KONTEXTU

1. MINIMÁLNĚ NARUŠUJ PŮDU:

V malých zahradách se snažte půdu narušovat co nejméně, buď nerýt vůbec (no-dig gardening) nebo jen minimálně. Půdu, hlavně při přechodu na regenerativní zahradničení bude potřeba občas prokypřit, stačí ale rycími vidlemi půdu jen otevřít, není potřeba ji obracet. Na záhony také nestoupejte a neutlačujte je, nechte je dýchat.

Pro přírodu je rytí nepřirozené, můžete si to představit, jako tornádo nebo hurikán. Všechny půdní mikroorganismy, které přežijí musí začít budovat své životní prostředí na novo. A mikroorganismy v půdě společně s organickou hmotou potřebujeme, protože rostliny díky nim získávají z půdy živiny. A pokud jich tam máme dost, mají rostliny i dost živin a není potřeba hnojit umělými hnojivy. Nikdy – a to můžu z vlastní zkušenosti po více jak 10 letech zahradničení bez rytí potvrdit.

Při dlouhodobém nerytí půdy (za rok až dva začnete vidět změny) se zvyšuje podíl organické hmoty v půdě přibližně o 1% ročně. A každé procento organické hmoty v půdě navíc je schopné zadržet dalších téměř 20l na 1000 m². No a to za to stojí.

Veškeré chemické přípravky pro hubení škůdců, chorob a umělá hnojiva výrazně narušují půdu, proto je nejlépe nepoužívejte vůbec. Pokud se budete řídit prvními třemi body, po čase zjistíte, že chemii v zahradě vůbec nebudete potřebovat. Zelenina poroste lépe a bude zdravější. Škůdcům a nemocem odolá. Jedy v jídle nepotřebujeme, tak je nepoužívejme. Někdy je potřeba mít pokoru a prostě přírodě občas nechat její díl. Ne každý rok se urodí všechno na 100%, ale s tím po potřeba počítat.

2. ZAKRÝVEJ POVRCH PŮDY

V přírodě téměř nikde (možná jen na poušti) nenajdete odhalenou půdu. Zakrýváním půdy – nejlépe živými rostlinami po celý rok – zabraňujete odpařování vlhkosti, neustále vyživujete půdní mikroorganismy a rostliny nejsou neustále stresované z nedostatku vody, živin nebo přílišného horka. Rostou zdravější a nenapadají je tolik škůdci. No a pokud ano, tak to zvládnou. A jak půdu zakrývat? Meziplodinami, zeleným hnojením, kompostem nebo mulčem.

3. PĚSTUJ BIODIVERZITU

Druhová pestrost je v přírodě přirozená a slouží k větší odolnosti celého ekosystému. V zahradě to platí dvojnásob. Pokud se jeden rok neurodí jablka, tak nevadí, máte v zahradě dalších několik druhů ovoce. Pestrost květin také láká do zahrady mnohý prospěšný hmyz a pestrost půdních mikroorganismů zase ocení vaše rostliny. Proto, pokud je to možné zvyšte diverzitu života ve vaší zahradě.

4. INTEGRUJ ZVÍŘATA

Zvířata nám pomáhají se zlepšováním půdy, redukcí škůdců, hnojením a třeba i se sekáním. A pokud nechcete chovat běžná domácí zvířata, což může být zvlášť ve městech dost komplikované, přilákejte do zahrady alespoň divoká užitečná zvířata (např. ptáky, hmyz,…). Zvířecí hnůj můžete dovézt (i sušený) a přidávat do kompostu.

Integrování zvířat do zahradního ekosystému na větších zahradách a na vesnicích je mnohem jednodušší. Slepice mohou v sadu vyzobávat škůdce, ovce pást a zároveň hnojit trávu. A pokud vyzkoušíte intenzivní pasení louky rozdělené na malé díly s častou rotací zvířat (silvopastevní systém), vaše louky se vám budou zlepšovat před očima. Porost bude zelenější a trávy bude pro zvířata celý rok dost.

5. ZAHRADNIČ VE SVÉM KONTEXTU

Rozhodně nic z toho neberte jako dogma, nejdřív pozorujte a pak jednejte. Snažte se vnímat životní prostředí kolem vás a vaše zahrada vám sama napoví, co dělat. Nic z toho není dogma a to co u vás funguje (třeba rýt), používejte. Každý zahradník i každá zahrada je jiná a v tom je to krásné.

A JAK MŮŽETE ZAČÍT U VÁS NA ZAHRADĚ?

• Co nejméně narušovat půdu – je plná života, který pracuje pro nás.
• Půdu obohacujte o organickou hmotu – ideálně po celý rok, vyživíte tak i rostliny.
• Chemické ani mechanické zásahy do půdy nesvědčí půdnímu životu.
• Kryjte povrch záhonů – kompostem, mulčem, meziplodinami nebo zeleným hnojením.
• Živá i odumřelá hmota chrání půdu před živly a erozí.
• Kombinujte rostliny.
• Čím větší počet rostlinných a živočišných druhů, tím vyšší odolnost ekosystému (ale nic se nemá přehánět).
• Zapojte býložravce, pokud to bude možné.
• Zvířata a rostliny se navzájem obohacují.
• Vnímejte svou zahradu a svoje potřeby.
• Pozorování pomáhá pochopit, co bude fungovat ve vašich konkrétních podmínkách.

Víc o tom, jak zahradničit regenerativně se dozvíte TADY >>

Ohodnotit