Poslední dobou můžete občas narazit na diskuze o tom, jestli rýt nebo nerýt. Může to znít divně, proč se tím vlastně zabývat. Rylo se vždycky a tak to prostě je. Vždyť přeci naši předci ryli a orali (snad už od Přemysla oráče), proč bychom tedy měli něco měnit a najednou nerýt, když to po tisících letech fungovalo?
Nejdřív by bylo ale dobré si říct, proč vlastně ryjeme a oráme. Důvody jsou hlavně provzdušení půdy – půda je stlačená a na příští sezónu ji potřebujeme mít kyprou pro setí a sázení. Také do ní potřebujeme přidat živiny pro další pěstební sezónu – hnůj, zelené hnojení nebo jiná hnojiva. A obrácením půdy také přece zničíme škůdce, kteří přes zimu vymrznou a neměli by nám dělat problémy při dalším pěstování.
Co je ale potřeba vědět? Nejdříve je potřeba si říct, že půda je živý organismus a půdní život – půdní mikroorganismy, bakterie a houby – jsou opravdu zásadní pro úrodnost půdy. Společně s rostlinami tento půdní život vytváří novou půdu, extrahuje (zpřístupňuje) nám například z hornin v půdě minerály, živiny a mikroprvky.
Skrze rostliny se do půdy ze vzduchu dostávají živiny. A mikroorganismy, houby a bakterie s rostlinami každou vteřinou navzájem směňují tyto cenné výživné látky z jednoho hlavního důvodu – aby mohli žít, růst a rozmnožovat se. A čím více těchto živáčků v půdě máte, tím lépe. V půdě se také nachází systém chodbiček – cestičky po žížalách – je to něco jako potrubí, kterým půdou proudí voda a vzduch.
Co se ale přesně děje, když ryjeme? Každým obrácením půdy stlačujeme tyto chodbičky, kterými do půdy proudí voda a vzduch. Mění se také struktura půdy – už není tak jemná a drobivá, ale stává se z ní kompaktní hmota, kterou je potřeba neustále dokola rýt, abychom byli schopni v ní něco vypěstovat. Drobivá struktura se ničí taky především chemickými hnojivy a pesticidy. A právě tato drobivá struktura půdy je důkazem, že je vaše půda živá a plná mikroorganismů. Rytím a stlačováním půdy taky snižujeme kapacitou půdy pojmou vodu. Musíme pak víc zalévat.
Rytím také neúměrně zasahujeme do života půdních mikroorganismů. Některé žijí blíže k povrchu půdy a mají rádi hodně kyslíku a některé zase v hlubších vrstvách půdy – raději žijí v prostředí, kde je méně kyslíku. Každým převrácením půdy těmto půdním organismům dramaticky měníme podmínky k životu a obrovské množství z nich umírá – výsledkem je, že se jejich těla rozloží, vyživí půdu a nám se tak zdá, že rostliny rostou lépe. Ano, ale dlouhodobě takto půda degraduje – ubývá nám v ní velké množství prospěšných organismů a mění se její struktura.
Další zásadní věcí, kterou rytím způsobujeme je, že zpřetrháváme v půdě mykorhizní houbovou síť – mycelium (představte si ji něco jako pavučinu pod zemí) – po které se až na kilometry daleko přenáší voda a živiny mezi stromy, keři a bylinami. Pokud jsou na tuto síť rostliny napojené, jsou odolnější, zdravější a nepotřebují tolik zalévat ani hnojit – pro vše potřebné si dosáhnou pomocí této sítě.
A navíc rytím a oráním se uvolňuje z půdy do vzduchu velké množství uhlíku (oxidu uhličitého – ano přesně ten, se kterým máme problém – je ho ve vzduchu moc a měl by být v zemi).
Pokud tedy ryjeme: Půda dlouhodobě není schopná zadržet tolik vody, kolik by mohla zadržet. – Máme vetší problémy s extrémními výkyvy počasí (přílivové deště a velká sucha). Obsahuje čím dál méně živých mikroorganismů, které rostlinám umožňují získávat dostupné živiny z půdy – tudíž i ty základní jako N,P,K – kterých je v půdě většinou dostatek) nejsou rostlinám tak moc dostupné a musíme více hnojit. A také rostliny odpojujeme od mykorhizní houbové sítě – mycelia – jsou více oslabené a škůdci jim působí větší problémy.
Jde zahradničit i jinak … Ano, můžeme zahradničit i bez toho, abychom museli rýt, příliš mnoho zalévat, plít a příliš mnoho hnojit (nebo používat chemii) – prostě zahradničit bez zbytečné námahy a vstupů energie tak, bychom měli vysoké výnosy. Že to zní divně? Možná ano, ale netvrdím vám něco, co bych si na vlastní zahradě nevyzkoušela ….
ZAHRADNIČENÍ BEZ RYTÍ (no-dig gardening) je jednoduchý způsob, jak při zahradničení spolupracovat s přírodou. Respektovat život okolo sebe, zbytečně ho neničit, ale zároveň mít zdravou úrodu.
Zahradničení bez rytí je způsob zahradničení, kdy neryjeme, ale na záhony jen vrstvíme – napodobujeme přírodní procesy (v přírodě padají na zem listy a vrství se na půdu, tím ji vyživují shora). Po sklizni ze záhonů, na podzim před zazimováním zahrady nebo na jaře před prvními výsevy a výsadbou přidáváme na záhony cca 5-10 cm kompostu nebo třeba zkompostované štěpky. Štěpka, je skvělý způsob, jak přidat hodně organické hmoty do zahrady a také jak je proměnit v „lesní půdu“ – jen ji do půdy nikdy nezarýváme, ale jen vrstvíme na povrch, zarytá by při rozkladu odčerpávala z půdy dusík. Se štěpkou nebo listovkou si do zahrady přineseme spoustu užitečných živých půdních mikroorganismů. Na záhony můžeme vrstvit třeba i mulč, který se na nich rozloží. Čím mulčovat se dozvíte v tomto článku. A jak zakládat a udržovat záhony bez rytí se dozvíte tady.
Pro provzdušnění zhutnělé půdy můžeme použít při zahradničení bez rytí třeba rycí vidle nebo speciální provzdušňovací široké vidle. Tím jen půdu otevřeme, ale rýt není potřeba. Dokonce i na těžkých jílovitých půdách není potřeba rýt, pokud záměrně na záhony přidáváte dost organické hmoty a půdu dlouhodobě vylepšujete. Chce to jen trpělivost. Jílovitou půdu a stávající záhony můžete rychle vylepšit pomocí techniky vrstvených instantních záhonů. Víc najdete tady.
Důležité je, že víme, že je potřeba dobře se starat o půdu – ta vyživuje naše rostliny. Nekrmíme tedy rostliny, ale hlavně půdu – organickou hmotou a oživujeme ji mikroorgamismy a houbami. Mikroorganismy můžeme v domácích podmínkách množit třeba pomocí použití fermentovaných rostlinných jích nebo kompostového čaje. Víc o vylepšování půdy bez chemie se dozvíte tady. Symbiotické houby se dají do půdy přidat taky a rostlinám to jenom prospěje.
Jak se o své záhony budete starat je na Vás, jen je myslím dobré přemýšlet i nad jinými způsoby, jak o zahradu pečovat. Kdyby Vás zajímalo, jak zahradničit bez rytí, zbytečného pletí a zalévání mrkněte ještě TADY >>.
Krásný den a radost z pěstování!
Co by Vás ještě mohlo zajímat ...
MOJE RAJSKÁ ZAHRADA
10 MĚSÍČNÍ ONLINE PROGRAM
PRŮVODCE ÚSPĚŠNÝM ZAHRADNIČENÍM
*** NOVÝ KURZ LETOŠNÍ SEZÓNY ***
Od února do listopadu 2024 Vás provedu krok za krokem celým zahradním rokem a společně vytvoříme Vaši vysněnou rajskou zahradu, kde si vypěstujete vše co máte rádi.
Začněte s jednoduchým pěstováním bez rytí, bez zbytečného pletí a zalévání. Naučte se, jak kombinovat zeleninu v záhonech a vše naplánovat, abyste mohli sklízet svou čerstvou zeleninu celý rok.
Přidáte se? Naskočte ihned, ale pozor, jen do konce března.
KE STAŽENÍ ZDARMA