Permakulturní zahrada v březnu

Březen, měsíc výsevů teplomilné zeleniny, prvního přesazování a odzimování pařenišť a skleníků.

ODZIMOVÁNÍ ZAHRADY

V březnu už většinou nehrozí velké mrazy, proto můžete postupně odkrýt a vyčistit trvalkové i zeleninové záhony i místa, kde rostou jarní cibuloviny. Suché nadzemní části trvalek ostříháme a zároveň je můžeme použít jako mulč (buď jako hrubý mulč nebo je rozštěpkovat a pak použít jako mulč, třeba na cestičky mezi záhony). Stále je čas prostříhávat stromy a keře, větve můžete také štěpkovat. Štěpku je ideální promíchat s první posekanou trávou a nechat zkompostovat alespoň pár týdnů, pak použít jako mulč (k trvalkám, keřům případně i na záhony). Pokud jste se rozhodli vyzkoušet pěstovat ve vysokém mulči, tak si ho už teď na jaře sežeňte dostatečné množství (např. balík slámy, staré seno, listový mulč nebo zkompostovanou štěpku smíchanou s dusíkatým materiálem – např. trávou). Nejlepší je ale mulčovat podobné podobným – tzn. stromy a keře dřevitou hmotou a záhony bylinnou hmotou = ideálně kompostem. Nám se nejvíc osvědčilo pěstování v kompostu. V něm se daří zelenině nejlépe a dokonce není nutné ho zarývat, ale stačí ho na jaře přidat na zeleninové záhonky 5-10 cm vrstvu. Přidání kompostu můžete opakovat na konci sezóny po sklizni zeleniny a obejdete se tak bez rytí na zahrádce úplně. Tohle je jediný a nejdůležitější krok, který je potřeba udělat buď na podzim nebo na jaře.

PŘÍPRAVA ZÁHONŮ NA JARO

Pokud jste se rozhodli zahradničit bez rytí, tak je právě ideální čas vyčistit veškeré záhony a připravit je pro setí a sázení. Pokud máte záhony mulčované a budete do nich brzy sít, tak mulč odhrábněte stranou, zasejte semínka a pak zpět lehce zamulčujte. Pokud ale pěstujete na klasických záhonech se zeminou na povrchu a nechcete už dál rýt, tak je nejlepší, jak už jsem psala výše, na podzim nebo na jaře před zasetím na záhony přidat cca 5-10 cm kompostu. Stejně jako v přírodě přidáme jen výživnou vrstvu nahoru (tak jako když na podzim spadne listí a přikryje půdu, ze které pak na jaře rostliny rostou). Kompost neobsahuje klíčící semínka a budete mít tak menší problémy s plevely. Navíc pokud půdu neobracíte, tak semínka z hlubších vrstev půdy nevynesete na povrch, kde by mohla začít klíčit. Nemějte obavu, že byste měli záhony časem příliš vysoké. Vrstva kompostu slehne a pokud je půda hladová a nedostatečně vyživená, tak kompost „sní“. 

Pokud záhony teprve zakládáte nebo si chcete ty stávající vylepšit, stáhněte si zdarma návod na založení INSTANTNÍHO ZÁHONU BEZ RYTÍ tady >>

SKLIZEŇ ZELENINY BĚHEM JARNÍHO HLADOVÉHO OKNA

Stále je ještě možné mít ve skleníku i na záhonech ke sklizni některé druhy zeleniny (podobně jako v lednu). Jako například pórky, růžičkovou kapustu, kadeřávky, toskánskou kapustu, kadeřavou petrželku, pod dvojitým krytem i pekingské zelí, řapíkatý celer, mangold nebo některou listovou zeleninu. Na záhonech najdete určitě ještě kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, pastinák, černý kořen …) a topinambury, případně křen. Pod sněhem najdete i některé bylinky (saturejku, šalvěj, dobromysl, mateřídoušku a další) a stále pod sněhem najdete spoustu jedlého a zdravého „plevele“ a divokých bylinek a zeleniny. Na okenním parapetu pěstujeme mikrogreens a klíčky a rychlíme natě (např. cibule).

PŘEDPĚSTOVÁVÁME SAZENIČKY ZA OKNEM

Už byste měli mít připravená všechna semínka a vědět, co budete letos pěstovat, případně mít naplánované osazení záhonů. Naštěstí nikdy není pozdě a stále je možné začít se vším i teď v březnu nebo i v dubnu. Vlastně nikdy není pozdě začít. Kde sehnat semínka a jak začít s předpěstováním se dozvíte v dalším článku v Klubu tady >>

V březnu už je potřeba postupně otužovat a přesazovat sazeničky do větších květináčků. Doma za okno můžeme stále vysévat semínka pro předpěstování sazeniček: např. teplomilných druhů jako jsou artyčok zeleninový, papriky a chilli papričky (jen do konce měsíce), rajčata, lilky a mochyně (začátkem března nejpozději), pak také melouny (vodní i cukrové), cukety, patizony a dýně (koncem měsíce v teplých oblastech).

Předpěstovávat můžete také listovou zeleninu a bylinky: Asijskou listovou zeleninu (v trsech), celer listový, mangold, raný salát, petrželku (trsy k vysazení na záhony), bazalku a majoránku (předpěstování trsů nebo do nasít rovnou do truhlíků). Dál také měsíční a lesní jahody, letničky do truhlíků, luskoviny jako boby zahradní, hrách nebo fazole, ale přímý výsev je lepší. Také můžete sázet česnek, cibuli a stále vysévat i pórek. Nechejte naklíčit brambory a batáty.

Nesmíme zapomenou také na košťáloviny: brokolice, rané hlávkové kapusty, rané kedlubny a květák. Nejlepří je semínka košťálovin vysít rovnou do půdy ve skleníku nebo v pařeništi. Vytvoří větší kořenový systém a jsou odolnější a vzrůstnější než ty ze sadbovačů. Navíc mají začátkem jara příznivější tepotu než doma za oknem, kde bývá příliš teplo a rostlinky jsou příliš choulostivé. 

VYSÉVÁME NA ZÁHONY DO PAŘENIŠTĚ A SKLENÍKU

V březnu můžeme postupně vysévat rané otužilé zeleniny přímo na venkovní záhony, je ale třeba řídit se počasím – ideálně nejen teplotou vzduchu, ale i půdy, která se ohřívá pomaleji. Setí se vyplatí v případě, že je teplota půdy vyšší než 5°C. Prohřátí půdy můžeme uspíšit pomocí foliových či skleněných poklopů, pokud ji přikrývají dva až tři týdny. Jakmile roztaje sníh, rozmrzne půda a oteplí se můžete jak první na záhony vysévat bob zahradní. Čím dříve ho vysejeme, tím je menší pravděpodobnost, že ho napadnou při kvetení mšice.

Na záhony můžeme pak vysévat i otužilejší bylinky jako heřmánek, kopr, naťovou cibulku a petrželku kudrnku, ale pospíchat s výsevem rozhodně nemusíme. 

Do vytápěného skleníku sázíme salát, kedlubny i salátové okurky, do nevytápěného skleníku nebo teplého (kompostem vyhřívaného) pařeniště postupně vyséváme ředkvičky, karotku a další otužilou zeleninu jako rukolu, kopr, pažitku, naťovou cibulku, asijskou listovou zeleninu, otužilý polníček či šruchu zelnou. Začátkem března už můžete mít první sklizeň ředkviček.

Na konci měsíce, pokud teplota půdy je vyšší než 5 °C, můžete zkusit vysévat otužilé druhy zeleniny, zejména kořenové jako petržel, mrkev, pastinák a černý kořen, také hrášek, cibuli, česnek, polníček, asijskou listovou zeleninu, tuřín, ředkve, ředkvičky, kopr, koriandr, petrželku a mák. Prohřátí půdy napomůžete přikrytí vysetých semínek bílou netkanou textilií nebo skleněným / plastovým poklopem.

TIP: Pokud jste nechali vysemenit loni některé rostliny přímo na záhonech, možná na jejich místě najdete teď zjara sazeničky nových mladých rostlinek stejného druhu. Neupravujte hned všechny záhony za každou cenu, jen ty, které opravdu potřebujete. 

NA CO NEZAPOMENOUT?

Je také čas prořezávat ovocné stromy. O tom ale víc s Dominikem Grohmanem v rozhovoru o Novodobém sadaření a šetrné péči o stromy tady >>.  V březnu je stále vhodná doba k ozdravnému řezu stromů a keřů a hodí se odstranit zlámané, suché a poškozené větve. Začátkem měsíce také stříháme vinnou révu a můžeme roubovat meruňky, třešně a višně. Pokud treláže pro popínavé rostliny potřebují opravit, je vhodné využít dobu, kdy ještě nerostou. Mladé stromy, kterým by hrozilo popraskání kůry můžeme natřít bílým přírodním latexem nebo vápenným nátěrem.

Nezapomínáme také zalévat rostliny přezimující v květináčích a pokojové rostliny. Semínka klíčících rostlin zaléváme včas, aby substrát nevyschnul – drobnější rosíme rozprašovačem a větší konvičkou. Koncem měsíce můžeme také přesazovat pokojové rostliny a přezimované muškáty.

Vyrazit můžeme i do terénu. Můžeme přehazovat kompost, případně do něj přimíchávat dřevěný popel. My také kamen vytahujeme dřevěné uhlíky a ty na jaře přidáváme na záhony. O síle biouhlu si můžete přečíst tady >>  nebo se podívat na rozhovor o biouhlu tady >>

Nezapomeňte taky průběžně kontrolovat uskladněnou zeleninu (ve sklepě, spíži nebo v komoře). Všechny nahnilé kusy vyhoďte, aby se nekazily i ty ostatní. Sklep je také dobré pravidelně větrat, hlavně pokud je teplota nad nulou. 

Přeji Vám radost ze setí a plánování 🙂

Ohodnotit